Proměnná hodnoty trubky

18. května 2016 v 12:00 |  Zápisník cholerika
Asi znáte z vlastní zkušenosti, že hodnota věcí, bez ohledu na to v jakém jsou stavu, se v průběhu času mění. Teď nemám na mysli něco, jako umělecká díla, obrazy, nebo činžák z doby secese. Mám na mysli spíš daleko přízemější druh věcí, jako jsou třeba auta, nebo mobily. Totiž - když si koupíte auto, nebo mobil, už v tu chvíli, kdy za něj vysolíte peníze, má o třetinu nižší hodnotu, a to jste ještě ani nevytáhli paty z krámu. Na tohle se ještě dá docela zvyknout, protože i když je to otravné, věci tímto způsobem prostě fungují. Problém nastává ve chvíli, kdy se mění cena jedné věci v průběhu dne, a to poměrně dramatickým způsobem. V mém případě to byla trubka, a bylo to jako obvykle za naprosto bizarních okolností.

Totiž - ve čtvrtek byl do domu kde bydlím, objednaný revizák na plyn. Nebylo to nic divného, protože chodí každý rok, a tedy jsem ani já v tomhle směru nepojal žádnou nedůvěru. Tedy až do chvíle, kdy hned mezi dveřmi na mne vytáhl něco, co silně připomínalo vysílačku, takže jsem získal dojem, že mne stihnul vyhmátnout někdo z represivních složek. Naštěstí nebylo tomu tak, panáček prošmějdil plynové vedení a wawky, zaškrtnul si potřebné kolonky v notesu a tvářil se spokojeně. Nakonec ale řekl, že se ještě potřebuje podívat k hodinám, což mi bylo celkem jedno, protože jsem předpokládal, že na tom plynoměr bude podobně, jako zbytek bytu.

Revizák tedy nahodil svojí vysílačku - načež začala červeně svítit a vydávat nepřerušovaný pískavý zvuk, z čehož jsem usoudil, že to asi až tak bezproblémové nebude. Panáček totiž zblednul jako stěna a pravil, že mi za hodinama utíká plyn, a to docela dramatickým způsobem. Dále dodal, že naměřil čtyři a půl procenta a zahleděl se na mne způsobem, jako kdyby očekával, že tomu budu rozumět. Zeptal jsem se tedy, zda je to dobře, nebo špatně, a dostalo se mi vysvětlení, že při pěti procentech už to bouchá a že to asi nevadí, pokud mám v nejbližší době v plánu vyhodit do luftu celej barák.

Chvíli jsem uvažoval, protože se mi tahle informace nelíbila ani trochu, načež jsem odpověděl, že tohle ještě musím zvážit, protože soused odvedle je krišnovec a dost mi tím leze na nervy, a zda by mi revizák neporadil, jak by se taková věc dala zařídit bez mojí aktivní přítomnosti.

Revizák se zarazil a bylo vidět, jak mu to v hlavě šrotuje, a podezřívavě se optal, jak se cítím, a jestli je mi dobře. Odpověděl jsem tedy, že nechápu, proč se mne na tohle všichni dokola pořád ptají, když mi na to cvokař napsal nějaké prášky. Dodal jsem ještě, že já mu to stejně nežeru, že je mi fajn, a některé mé psychické poruchy se spolu znají už tak dlouho, že se spolu začali kamarádit, a že jsem je předevčírem dokonce přistihl při tom, jak se domlouvají, že si spolu založí kapelu.

Revizák se tvářil už hodně znepokojeně, a dotázal se, zda si dělám srandu, takže jsem se zeptal, proč si to myslí a vůbec, že on si začal, když mi laškovným způsobem sděluje, že v podstatě sedím holým zadkem na časované bombě. A co teda s tím mám k čertu dělat.

Revizák pokrčil rameny a řekl, že asi zavolat plynárnu a nahlásit havárii, že by hodiny i armatura měla být jejich, a že by to tedy měla nějak vyřešit. Tedy jsem mu poděkoval, podepsal mu papíry a volal plynárnu. Nahlásil jsem, že mám v bytě havárii a že je problém s jejich hodinama, tak ať sem koukají někoho poslat.

A skutečně. Za necelé dvě hodiny přijel maník z plynáren, vytáhl taky tu vysílačku, zaměřil, také zblednul a pravil, že tohle je špatně, a že mi ten plyn musí vypnout. Řekl jsem tedy, že mu děkuji za plně kvalifikované otočení pákou, nicméně že musím dělat šípy na bitvu, a k tomu ten plamen, a tedy tím pádem i plyn, potřebuji. A co že tedy s tím hodlá udělat, když je to jejich zařízení.

Plynárník mne informoval, že on tohle neumí, hodiny jsou sice plynárny, ale trubky v bytě jsou moje a tedy že kromě vypnutí s tím nic víc udělat nemůže. Zeptal jsem se ho tedy, zda je mu jasné, že po jeho odchodu hodlám plyn zase zapnout, a že mi ho tím pádem bude zase muset přijet vypnout. Dodal jsem ještě, že to bude určitě roztomilá hra, ale pokud bych k tomu mohl něco dodat, příště bychom si mohli dát raději ping pong, protože to funguje na stejném, principu, a jak to tedy celé budeme řešit.

Plynárník prohlásil, že nepochybuje o tom, že bych mu to v ping pongu natřel, ale tohle vážně není sranda, a že tedy zavolá nějaké opraváře, kteří pro plynárnu pracují. Takže bafnul mobil a po chvíli mi sdělil, že dispečing se mi ozve, hned jak bude někdo volný.

Bylo asi čtvrt na čtyři odpoledne, dispečing se mi skutečně ozval s informací, že chápe, jak je to nepříjemné, a že se tam pokusí poslat nějaké montéry ještě dnes.

Takže montéři se skutečně ozvali v půl osmé večer a v devět tu byli jako na koni. Dostali kafe a vrhli se na výměnu závadných trubek, což se samozřejmě neobešlo bez příslušného rušeni skoro nočního klidu. Nicméně za hodinu to bylo hotové, jejich vysílačka byla potichu a tedy už jen zbývalo to zpapírovat, a vzájemně si pogratulovat k tomu, že jsme přežili další den.

Nicméně tak snadné to nebylo. Když mi dali do ruky k podpisu papíry, zjistil jsem, že po mě budou chtít skoro pět tisíc zlatek banánistánu Česko, což mi přišlo trochu hodně. Zarazila mne zejména položka "materiál", za kterou si účtovali docela palbu, a samozřejmě jsme se zeptal, co na tom do prčic stojí takové peníze. Montér mi ukázal příslušnou položku v ceníku a řekl, že tolik trubka v půl desáté večer prostě stojí, a jestli s tím mám problém, ať to reklamuju u plynárny. Pravil jsem, že s tím problém nemám, ale že tuhle trubku nechci,a ať mi tam laskavě namontují tu z dopoledne, která je o půlku levnější.

Montér se tvářil všelijak, ale nakonec řekl, že děkuje za kafe, a že to nějak uděláme, takže pomocí pár škrtů se dostal na o něco nižší částku, kterou už jsem akceptovat mohl.

Šípy na bitvu jsme skutečně druhý den udělali, plyn už nadále neuniká, takže se to i přes veškeré kotrmelce dá považovat svým způsobem za úspěch.

Poslání z dnešního článku je snad zřejmé.

Trubka dopoledne je jinak drahá, než ta samá trubka večer, jenom pokud si to vážně necháte nakecat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 21. května 2016 v 22:18 | Reagovat

Tak dobře, článek je o ceně blbý trubky, ale já bych spíš přemýšlela nad tím, na kolik přišel ten plyn, co unikal (jestli jsem četla dostatečně pozorně a správně pochopila) na Vaší straně plynoměru...
Myslím, že zadarmo asi neunikal...
A pak je otázka, jestli neunikal jen večer, v době, kdy je určitě taky dražší, protože opotřebovává tu drahou, večerní, trubku :-)
U nás tedy na plyn nemáme nic, k nám nebyl zaveden (kecám, máme sporák na PB a to je taky plyn, jen v bombě), páč tenhle barák už 110 let stojí v zóně, která se má bourat.
(110 let se to má bourat, barák byl postaven asi před stojedenácti lety :-) )
My jedem na elektřinu a ta prokazatelně stojí chvilku víc a chvilku míň, protože máme vysoký a nízký tarif... Oba drahé, jen ten vysoký ještě víc :-)

2 Cholerik Cholerik | 21. května 2016 v 22:49 | Reagovat

[1]: No, to se asi pozna pri vyuctovani. I kdyz zdejsi plynarnici funguji docela divne. To jsem zjstil, kdyz mi asi osum let vracely preplatky za plyn, aby mi pak poslali dopis, ze jim dluzim 23 tisic.

Ale netvrdim, ze rozumim ohledne plynaren uplne vsemu.

Ale s tou trubkou je to dobra uvaha, po tomhle se budu muset jeste posmejdit. :-D

A co se tyka te elektriky, myslim, ze je to prave ta otazka volby, v jakem cenovem tarifu chce byt clovek "svobodne" okraden. Proste na presdrzku, co k tomu dodat ...

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 21. května 2016 v 22:56 | Reagovat

[2]: Ono s tím proudem to je prašť jak uhoď...
My jsme v bytě studeném, vlhkém a s elektrokotlem. A kdyby ten kotel uměl aspoň ohřát vodu na koupání, ale ono ne, bojler je extra...
Vždycky, když někomu řeknu, že platím kolem šedesáti tisíc ročně, nevěřícně kroutí hlavou.
Ajjj, právě mi došlo, proč se tady byli tuhle ptát policajti, jestli máme doma skleníček...
Tak ne, pánové, já si topím na příjemných devatenáct a marjánku fakt nepěstuju :-)

4 Cholerik Cholerik | 21. května 2016 v 23:28 | Reagovat

[3]:S proudem je to prast jako uhod uz z podstaty veci. Nicmene vim, ze Chuck Norris je cloveka kopnout rychleji nez elektrina a vzpominam si taky na nejaky vtip na tema druha svetova a dedecek elektikar.
Ale zas takova legrace to neni - znamej si koupil taky barak (ale ten byl papirove dolozeny az snad do 15tyho stoleti) - ale stejnej problem. Vlhko, zima a topeni elektrikou - to rocne nebyl problem kolem 70 -120 000. Nakonec to vzdal a dum prodal, protoze by vydelaval jenom pro elektrarnu.

To je pak na uvahu, jestli nevyjde levneji nejake presidleni.

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 21. května 2016 v 23:41 | Reagovat

[4]: Jo, kdybych vytápěla barák...
My jen jeden kvartýrek... Ale uznávám, bezmála o sto metrech čtverečných :-)
Jo, přesídlení by rozhodně vyšlo levněji, ale člověk tady aspoň ví, na čem je.
Smlouvu mám na dobu neurčitou, takže mě majitel jen tak vykopnout nemůže, důvod mu fakt nedám, mám tady kóji na půdě, prostornou kůlnu (tedy, byla by prostorná, kdyby nebyla plná bordelu, však nás je pět), dvoreček, kde si můžu dělat prakticky co chci a všechno za rohem. Školu, sámošku, hospodu, zastávku... Na nádraží kilometr, do centra jeden a půl...
A skvělý sousedy...
A to nemluvím o zábavě, co nám poskytují sousedící romové :-)

Šli bychom do svýho, ochotně a rádi, ale zkuste vysvětlit bance, že když platíte 14 000 měsíčně, tak na osmičku hypotéku fakt máte :-)
A jít jinam do nájmu?
Všechno už je na dobu určitou, majitel Vás seřve, že mu šlapete po trávníku, sousedi budou kreténi...
Na to jsem asi moc velký srab...

6 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 23. května 2016 v 21:38 | Reagovat

:-)
připomnělo mi to film s Belmondem: "jó tady nebyl instalatér? tak to já nemůžu nic dělat, až přijde instalatér, zavolejte elektrikáře."
"Tady nebyl elektrikář? no to já nemůžu nic dělat dokud nepřijde. Až přijde elektrikář, zavolejte instalatéra":-)

Zrovna nedávno jsem volala na call centru kvůli plynu, to bylo pořád, pokud chcete toto, zmáčkněte tohle, pokud chcete tamto, zmáčkněte támhleto
a já si říkala,jednou mi možná bude unikat plyn a než se docvakám ke správné osobě, ta osoba uslyší jen výbuch:-)

7 Cholerik Cholerik | 23. května 2016 v 21:59 | Reagovat

[5]:njn, nekdy je proste jednodussi pokracovat, nezu s necim skoncit. Ale  ty sousedi by me docela lezli krkem ...

[6]: :-D
No - nastesti mi dali cislo rovnou a pohotovost. Ale stejne - za jeden den mi proslo bytem vic lidi, nez za pul roku. Proste dobre placena prochazka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama