Faktum agresivity tučňáka

30. března 2016 v 12:00 |  Zápisník cholerika
Někdy mi přijde až zarážející, jak snadno se lidé vzdávají svých přirozených instinktů. Myslím si, že v tomhle případě hraje svojí roli i zkušenost, a fakt, že se dlouhou dobu nic zvláštního neděje, začneme vnímat jako samozřejmost. Je to pochopitelně chyba, a tedy není nijak překvapivé, že nastane ten správný čas, aby nám realita zaklepala na rameno a poněkud nás navrátila do přirozených kolejí.

Něco podobného mne potkalo ve čtvrtek a když se na to podívám zpětně, přijde mi opravdu velmi naivní, že jsem poněkud polevil ve své ostražitosti.

Totiž - ráno se mne pokusil zastřelit kávovar.

Vím, jak se asi teď tváříte, nicméně bylo to docela dramatické, a i když jsem poměrně smířený s tím, že v mém životě celkem nic nemůže probíhat normálně, útok kávovaru byla poměrně novinka i pro mne.

Obecně mám s agresivními domácími spotřebiči celkem obsáhlé zkušenosti. Vím tedy, že nevynechají jedinou příležitost k napadnutí svého majitele, což jistým způsobem vnímám jako ekvivalent na téma Spartakova povstání. Zejména předměty, které vydávají nějaké zvuky je třeba mít stále na očích a v případě jejich zvýšené aktivity je dobré mít po ruce i gotickou plnoplátovou zbroj , jako mám třeba já.

Už jsem se tak nějak vyrovnal s tím, že moje pračka po zapnutí má jako prvotní instinkt odkráčet z koupeny a vydat se prozkoumat zkoumat zbytek bytu. Také to pravidelně dělá, až to do té chvíle, než se jí podaří vytáhnout šńůru ze zásuvky, a tím pádem sama sebe odstřihnout od životadárné energie. Nemám jí to v zásadě vůbec za zlé, chápu, že je prostě zvědavá jako každej druhej, a pokud za mnou nepoleze na záchod, nemám problém v tom, abych její občasné výlety toleroval. Vlastně si myslím, že má docela nevyužitý potenciál a kdyby v té době dokázali kolonisté vymyslet dostatečně dlouhé prodlužovačky, moje pračka by zásadním způsobem sehrála roli při objevování divokého západu. Nejen, že by z ní byli indiáni nejspíše pořádně paf, těžko by jí asi mohli skalpovat, ale zejména pračka cválající savanou do slunce západu by nejspíš byla inspirací po řadu tvůrců, zabývajících se zejména country music a spaghetti westernů, obecně.

To, co se mne však ráno pokusilo napadnout byl tučňák. Pokud to neznáte, tučňák je taková ta malá mrcha, do které narvete kapsli s kafem, které kupujete jenom když jsou ve slevě, protože jste stále natolik příčetní, abyste za blbej hrnek kafe neplatili tři stovky, zvlášť když si ho cedíte doma na koleně. Můj tučňák sice zvuky vydával, ale nikdy se ke mě nechoval nijak agresivně, z čehož sem odvodil pracovní teorii, že sice remcá, ale nakonec mi dávku kofeinu celkem bez problémů vycedí, a tedy nijak výrazně nestojí o ohrožení mého zdraví. Ráno jsem ho tedy nakrmil kapslí, počkal až se zahřeje, zadal pokyn "naval kafe" a šel si vyčistit zuby. Tučňák se zprvu tvářil normálně, ale za chvíli začal znít zhruba asi jako když dostane Kraken zácpu, což vzbudilo moji pozornost. Šel jsem se tedy podívat, co se děje a když jsem vstoupil do kuchyně, tučňák to už zřetelně nedával a vybouchnul.

No - viděl jsem hada srát, kočku blejt, aj dřevěné špačky létat, ale být pod palbou tučňáka, se mi přihodilo prvně. Nejspíš mu tak něco úplně nesedlo, tučňák sice udělal první krok - takže tlakoval kapsli jak o život - nicméně žádné kafe už dál necedil. Takže tlakoval až do chvíle, kdy jsem vstoupil, kvalitní čínský plastik nevydržel a zazněla rána, kus kapsle vypálil směrem do místnosti, kde sestřelil televizi a udělal mi díru do pirátské vlajky, kterou jsem vytáhnul na focení příští týden. Nutno říct, že teď vypadá daleko více autenticky a myslím, že fotograf z toho bude mít nejspíš radost. Zbytek kapsle proměnil hrnek vespodu na šrapnel, takže sklo se rozletělo po celé kuchyni a vážně je zázrak, že mne nezasáhnul ani jediný kus.

Pochopitelně jsem z toho byl docela naštvaný, protože ráno bez kafe je otrava, z instantně drcených bukvic mne tak maximálně pálí žáha a vyhlídka na kelímek od mekKačera, mi také nepřipadala zrovna lákavá.

Řekl jsem si tedy, že to uklidím, až se vrátím z práce, že teď to nebudu řešit, oblékl se a vyrazil ven.

Po celou dobu pracovní doby jsem pak přemýšlel, že mám v zásobě kapslí s kafem ještě celou hromadu a co tedy s nimi budu vlastně dělat. Tehdy jsem poněkud pozbyl základních instinktů a řekl si, že je potřeba pořídit tučňáka nového.
Takže jsem se hned po práci vydal tučňáka číslo dvě zakoupit.

Přišel jsem do elektra a spořádaně jsem se postavil před pult, za kterým seděla nějaká volnomyšlenkářská slečna. Zaujala mne hned na první pohled, protože měla piercing jak v nose, tak v obočí a ve rtu, takže to z mého úhlu pohledu vypadalo, jako by se Pinhead zhulil nehašeným vápnem, a rozhodl se uspořádat monotematický mejdan. Očividně jsem ji nezajímal, řešila něco v počítači, pro což jsem měl celkem pochopení. Po dlouhých deseti minutách jsem to však už nevydržel, pravil jsem, že ji nechci nikterak znepokojovat, ale zda si všimla že má v hubě zapíchnutej drát a zda už byla u doktora na protitetanovce. Dodal jsem ještě, že hluboce obdivuji , jak se dala do kupy po té autonehodě a jestli bych si mohl promluvit s nějakým prodavačem, který má v repertoáru něco víc, než zkoumat na monitoru cezený nudle.

Docela jsem tím slečnu zaujal, protože na mne vytřeštila oči jako na něco, co právě uprchlo z Azkabanu, a dotázala se mne, co si přeji. Odpověděl jsem tedy, že mi doma chcípnul tučňák, že mi zbyla pro něj ještě spousta žrádla a tedy chci zakoupit nového, protože je mi líto ho vyhodit.

Slečna se velice pomalu odtáhla do stolu a zeptala se mne, zda vím o tom, že jsem v prodejně elektrospotřebičů. Odpověděl jsem tedy, že jistě že ano a proč si myslí, že tu asi čekám takovou dobu. Slečna mi velmi pomalu řekla, že ano, a že se musí zeptat vedoucího, zda tučňáky mají ještě někde vzadu a celkově vypadala na to, že její další cesta bude ke kabelce, kde má ukrytý pepřák.

Naštěstí šel kolem nějaký mladý prodavač, který něco zaslechl a protože předpokládal, že někdo mojí vizáže, a věku nejspíš nebude právě na drogách, dotázal se jak může pomoci. Zopakoval jsem mu tedy svoji žádost ohledně tučňáka, s tím rozdílem, že po chvíli přemýšlení pravil, že už asi ví a ať ho následuji.

Mladík mne skutečně dovedl do oddělení prodejny, kde skutečně měli podobné kávovary na kapsle, které jsem sháněl. Projevil jsem spokojenost, nicméně jsem musel následně konstatovat, že mého tučňáka tam nemají, a tedy že nevím, co s kapslema budu dělat. Mladík byl očividně na podobné vlně a pravil, zda bych nechtěl třeba tuhle kachnu, nebo tuhle tvárnici (čímž představoval jednotlivé kávovary) a chválil jejich jednotlivé vlastnosti. Řekl jsem, že je velmi milý, ale, že se mi cihla, ani kachna na pult nevejde, že potřebuji pouze tučňáka, protože jsem přesvědčený, že ho už momentálně dovedu odvrátit od konverze k Islámu.

Prodavač chvíli podumal a pak se mne zeptal, zda by mi nevadil rozbalený vzorek. Pochopitelně mi nevadil, takže tučňák číslo dvě už zase sedí na mém pultu v kuchyni.

Pořád vydává podivné zvuky, ale neútočí a pravidelně mi cedí kafe.

Poslání z dnešního článku je jen jediné.

Když je celý Svět proti Vám, je moc fajn potkat někoho, kdo je stejné vlně. Nebo něco, co umí dobrý kafe.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. března 2016 v 13:59 | Reagovat

Zlatej turek :-)
Vyjde levněji a ještě neútočí :-)
A chuděrka rychlovarka si maximálně trošku zabublá a pak pokojně zdechne :-)
Díky za další várku středečního humoru :-)

2 Cholerik Cholerik | 30. března 2016 v 22:58 | Reagovat

[1]: diky:-)
No - s tou rychlovarkou to taky neni uplne jiste. Myslel jsem, ze postavit rychlovarnou konvici na sporak a pustit plyn je jenom urban legend, nez se tohle povedlo kamosovi po jedny hospode. Plameny, kour, konev i sporak na odpis - nastesti to stihnul uhasit znackovou bundou driv, nez nekdo zavolal hasice. Nicmene u turka mam podobny problem jako s drcenou bukvici - pali mne po tom zaha:-/

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. března 2016 v 23:00 | Reagovat

[2]: Na elektrickým sporáku, zvlášť v podnikové chatě, je to taky sranda :-)
A vůbec to nebylo po hospodským tahu, normálně za střízliva :-)

4 Cholerik Cholerik | 30. března 2016 v 23:08 | Reagovat

[3]:
:-D Taky pekne. Bylo to aspon na hasice ?
I kdyz popravde receno, alespon byl ve Vasem pripade pochopen princip pohonu konvice:-D

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. března 2016 v 23:11 | Reagovat

[4]: Myslím, že se to obešlo bez hasičů :-) Já zažila už jen následky, on na té chatě správcuje můj strýc a tenkrát jsme přijeli den po činu a bylo nám vysvětleno, že kafe nebude :-)
No ale byl to průšvih jak hrom :-)
On ten plast z toho sporáku vůbec nešel dolů a museli pořídit nový sporák :-)
A rychovarku samozřejmě taky :-)

6 Báša Báša | E-mail | 31. března 2016 v 1:14 | Reagovat

Kočku blejt viděl v podstatě každej. Teda... každej, kdo má doma kočku. Britky vynikaj. Ta naše to zvládá tak jednou za pět dnů. Zajímavý je, že se nikdy nevyblije na koberec (pod slovem koberec si představte výběh pro králíka). Zato však se neomylně vyblije do míst, kde je největší pravděpodobnost, že se do toho dá šlápnout a zbytek po uklouznutí vytřít prdelí.
Já jen že bacha na ty přirovnání. A mimochodem, já už viděl i žížalu po kotníky ve sněhu, žábu bušit pěstí do skály, hady mrdat v nerezový rouře, letadlo letět pozpátku, převržený komedianty, veksláka dělat a taxikáře jezdit tramvají.

7 Cholerik Cholerik | 31. března 2016 v 10:09 | Reagovat

[6]:
No, to prave tak bejt nemusi. Byl sem nedavno poucen, ze kdyz se da kockam lzicka jedlyho oleje, tak to projde a co se chlupu tyka, tak neblejou. nevim jak je to u britek, ale na normalni kocky to prej funguje. Ja bohuzel zadnou kocku na testovani nemam, ale prislo mi to docela zajimavy. Ale s tou zabou se mi to libi:D A s tim letadlem, myslim, ze to predvadel na nejakym leteckym dnu pilot s SU-27

8 Cholerik Cholerik | 31. března 2016 v 10:12 | Reagovat

[5]: Taky fajn. Me to prave taky prekvapilo, ze to znicilo i sporak - ale prej to ucpalo ty blbince, ze kterejch syci plyn, takze taky sporak uplne na vyhozeni. halt nekdy jedno kafe vyjde vazne docela draho;-)

9 va va | E-mail | Web | 31. března 2016 v 21:49 | Reagovat

Ještě že kafe nepiju... Já mám jenom kočku a psa a ty kafe ani neumí... Na tučňáky se chodím koukat do ZOO...♥♥ :-)

10 Báša Báša | E-mail | 31. března 2016 v 21:57 | Reagovat

[7]: Když se dá kočkám lžička voleje, tak se, pravda, možná nepoblijou. Ale asi by bylo lepší, kdyby jo, páč ta druhá možnost (a druhej konec tý kočky) je daleko daleko horší.  Dělá se to při střevních problémech a výsledkem je to, čemu moje dcera, když byl její syn ještě v kočárku, říkala durchfall a já některý smysly strašně nerad přetěžuju.
Jinak, existuje na to taková pasta v tubě, která by těm kočkám měla vonět a ty chlupy natráví, ale ta naše sfině jí nechce.

11 Cholerik Cholerik | 31. března 2016 v 22:23 | Reagovat

[9]: No vidite, o co prichazite:-) Spis dumam nad tim, co jsem tem spotrebicum udelal tak strasne hnusneho, ze maji neustale potrebu na mne nejak utocit. Ja o nich ani nic spatneho nerekl - ale muze byt, ze jsem jim proste jenom nesympaticky.

[10]: Prihodna poznamka. Jak rikam, jen jsem to slysel a nemam to na kom testovat. A o te paste jsem taky slysel a nejspis ta vase neni jedina, ktere to nejede - rekl bych ze podobne pripravky maji kocky nekde blackListu zanesene a sdeluji si to mezi sebou. Spis se divim, ze se najde kocka, do ktere to pujde narvat.

12 m. m. | E-mail | Web | 1. dubna 2016 v 7:43 | Reagovat

Jako obvykle naprosto přesné, hlavně to o té ceně kapslí a příčetnosti :-D Taky je kupuju jedině ve slevě a i tak si vždycky napůl ťukám na čelo, jestli jsem se nezbláznila. Ale pak si občas řeknu, že se na to vyprdnu a udělám si instant nebo z french pressu, a hned jak prvně srknu, už slzím steskem po napěněném cortadu.

Je to děsná závislost.

13 Báša Báša | E-mail | 1. dubna 2016 v 9:13 | Reagovat

[11]: Ale jinak je kočka vcelku užitečné zvíře. Například jako vzdělávací pomůcka Nebejt kočky, nevěděl bych třeba, že kočka ponořená do kapaliny vytlačí z vany až dvacetinásobek svého objemu.

14 Cholerik Cholerik | 1. dubna 2016 v 20:47 | Reagovat

[13]::-D:-D
Sice o tom vim, ale je to dokonale zformulovana poucka.

15 m. m. | E-mail | Web | 2. dubna 2016 v 1:14 | Reagovat
16 Polgara Polgara | Web | 27. února 2017 v 19:21 | Reagovat

To znám, bez kafe ani ránu, po ránu :-D Článek perfektní :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama